Kácení dřevin od 1.11.2014

Taky už nevíte podle jakých pravidel aktuálně můžete kácet stromy? V podstatě platí pravidla jako před novelou zákonu z 1. června 2013. To znamená, že povolení není třeba ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK (vodní tok, rybník, atd.) nebo stromořadí (řada nejméně 10 stromů):

• a) O obvodu kmene do 80 cm, měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.
• b) Pro zapojené porosty dřevin (dřeviny se navzájem dotýkají, překrývají, prorůstají), pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2 a nevyskytují – li se zde dřeviny o obvodu kmene nad 80 cm, měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.
• c) Pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin.
• d) Pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Od 1. listopadu 2014 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

Kácení stromů (dřevin) rostoucích mimo les, musí být nyní realizováno v souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“), dle ust. § 8 ZOPK a vyhlášky č.222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

V ostatních případech lze povolení vydat jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostoucí mimo les rostou. Žádost musí obsahovat: jméno a adresu žadatele, označení katastrálního území a parcely, doložení vlastnických práv k pozemku – výpis z katastru nemovitostí, specifikaci dřevin, které mají být káceny – druh, počet, popř. velikost plochy keřů, situační zákres, dále musí být udán obvod kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí a zdůvodnění žádosti. Důležité je také navržení náhradní výsadby, jako kompenzace ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.

Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, čímž se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin! K povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, jenž jsou součástí významných krajinných prvků ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK – vodní tok, údolní niva, les, jezera, rybníky, rašeliniště, atd.., je zapotřebí získat souhlas orgánu ochrany přírody, odbor životního prostředí, podle ust. § 4 odst. 2 ZOPK. K žádosti o vydání tohoto závazného stanoviska je potřeba doložit podklady, podobné viz výše. Orgán ochrany přírody by měl ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.

Zpracoval: Ing. Beníšek J, referent odboru životního prostředí